Chata Hubert

V minulé sezoně se podařilo ušetřit život 3 daňkům.

2 daňci byli jednotlivě zamotaní parožím v pletivech oplocenek    30. 5. 2016 a 19.3. 2017 a další 2 daňci byli zapleteni parožím v namotaném provazu od balíkované slámy 14.2.2017, jeden už byl zhaslý a druhého se podařilo vyprostit. Bohužel další 2 daňci spolu zapletení  v provazu v jiný den - 4.12.2016 museli být střeleni ranou zblízka.

Na všechny události nás upozornili místní občané, kteří se v těch lesních končinách procházeli a nebyl jim lhostejný osud  uvázlé zvěře.

Chci se s vámi podělit o získané zkušenosti při vysvobozování daňků  z nesnází.

Při přiblížení k nim neskutečně vyváděli, házeli sebou dokola a kopali na všechny strany.  Pokaždé jsme se pokusili  částečně je znehybnit s cílem zjistit, zda půjdou uvolnit  a minimalizovat riziko zranění  někoho z nás.

V prvním případě byl daněk  vařečkář zamotán hlavou – parožím do pletiva staré oplocenky v listnatém  15 letém porostu. Točil se kolem  uvázané hlavy a kopal. Plán omezit jeho kopání se podařil díky využití porostu a zaklínění hůlek do stromků  podél jednoho a pak druhého boku ve výšce  břicha. Jakmile se zklidnil začalo uvolňování hlavy z pletiva. Přítel Panák přistoupil zepředu a začal přecvakávat dráty. Je zajímavé, že daněk táhl  dozadu a jak se první dráty uvolnily, přestal se cukat a v klidu držel. Asi tušil, že tímto způsobem se dostane na svobodu. Po přecvakání všech drátů odskočil a ztratil se v lese.

Druhý daněk, opět vařečkář,  byl zamotán v pletivu nové oplocenky a když jsme přišli na místo, bylo pletivo okolo daňka smotáno jako lano a čtyři kůly oplocenky byly polámané, místo jeho boje o život bylo rozryto. Při našem přiblížení začal vyvádět a nebylo možno nic dělat než čekat. Jednu chvíli to vypadalo na rychlé ukončení jeho trápení dobře umístěnou střelou zblízka. V jeden okamžik se převrátil na hřbet a zůstal ležet, pravý přední běh se mu zaklínil mezi lodyhami paroží. Podařilo se nám osadit mu na paroží smyčku lana a vykroutit hlavu. Daněk po tomto zásahu čekal  bez hnutí, co bude. Zjistili jsme, že má dráty utažené nejen na paroží, ale i kolem krku a přes jedno světlo,které měl vytočené bělmem ven, vypadalo to, že o světlo už přišel. Podařilo se přecvaknout dráty na jedné straně hlavy a jak ucítil trochu uvolnění , hned s sebou začal házet. Držel jsem ho na laně a čekal na vhodnou chvíli klidu. Daněk se vyvrátil na hřbet do dost nepřirozené polohy s hlavou nebezpečně vytočenou téměř na zlomení vazu a držel bez dalšího pohybu. Poté kamarád přešťípal druhou část drátů, daněk ani nevnímal uvolnění, hned potom jsme uřezali lano. Daněk ležel bez hnutí asi půl minuty, tak jsme mu pohodlně sundali i smyčku uřezaného lana. Po nějakých dalších vteřinách se kus zvedl a odskočil  od nás do lesa.

Třetí událost byla úplně jiná, jak už to v přírodě bývá. Dva daňci, jeden vařečkář a druhý velmi dobrý lopatáč, byli spojeni parohy pomocí chuchvalce provazu asi od balíkované slámy. Vařečkář  byl už zhaslý a druhý daněk ho smýkal s sebou. Použili jsme lano na způsob amerických honáků. Nebylo to na první hod, ale po určité chvíli se podařilo stále ustupujícímu daňkovi vhodit a utáhnout smyčku na paroží. Kusy byly na volném prostoru a nabylo jednoduché zmítajícího se daňka znehybnit. Drželi jsme ho na laně dva a smýkal s námi kam chtěl. Po nějaké chvíli jsme byli dosmýkáni k vzrostlému stromu. Pokusili jsme se na něj obvázat  lano a to se podařilo. Pak jsme pomalu přitahovali daňky ke stromu, až měl lopatáč  kmen mezi lodyhami a nemohl se pohnout. Přeřezání chuchvalce provazů a následně i lana bylo dílem okamžiku. I tento daněk, jakmile ucítil povolení provazů úplně znehybněl a čekal na vysvobození. Odběhl s okrasou  z provazů v paroží včetně naší smyčky  lana.